Ustanovení o nebezpečných látkách

Ustanovení o nebezpečných látkách

Následné informace o nebezpečných látkách uvádíme vzhledem k našemu vstupu do EU v květnu roku 2004. Tento vstup je mimo jiné spojen s rozsáhlou harmonizací jednotlivých právních norem, předpisů a ustanoveních. Přitom již dnes jsou tyto normy často součástí informačních a technických listů a doporučení.

Kompletní Ustanovení o nebezpečných látkách (GefStoffV) z 26.8.86 se všemi následnými novelizacemi, včetně rozsáhlými novinkami z 1.1.2005 lze získat v nakladatelství Deutschen Bundes-Verlag, Bonn. Tato ustanovení pojednávají široce o klasifikování, značení a zacházení se všemi druhy nebezpečných látek. Ukládají povinnosti všem těm, kteří s těmito látkami manipulují nebo práci s těmito látkami zadávají (zaměstnavatelé). Mezi tyto povinnosti patří např. (zkráceně):

Zjišťování a posuzování nebezpečnosti (GefStoffV §7):

Před zahájením prací je zadavatel prací povinen zjistit, zda se nebude jednat o práci s nebezpečnými látkami – jako zdroj informací o nebezpečnosti výrobků slouží obalové etikety, technické a bezpečnostní listy nebo informace výrobce. Vyplývá-li z podkladů, že se jedná o nebezpečné látky, musí zadavatel prací tuto skutečnost vzít na zřetel a přijmout potřebná ochranná opatření pro ochranu zdraví a bezpečnost práce. Při posuzování nebezpečí se mimo jiné posuzuje:

  • nebezpečné vlastnosti látek nebo přípravku
  • rozsah, druh a doba expozice
  • pracovní podmínky a pracovní postup
  • limitní hodnoty pracoviště
  • stanovení a posouzení účinnosti ochranných opatření, např. větrání, odsávání, dýchací ochranné prostředky, pracovní ochranný oděv

Stanovení a vyhodnocení nebezpečí konkrétního výrobu, např. podle potisku obalu, technických a bezpečnostních listů, informací výrobce,TRGS a  GISCODE apod. Výsledky posouzení je třeba zadokumentovat.

Koncept stupňování ochrany (GefStoffV §§8-11):

Při posuzování nebezpečí se vychází ze čtyř možných stupňů ochrany, v rámci nichž se odstupňovávají ochranné činnosti (tzv. Koncept stupňované ochrany). Jedná se o systém provázaných technických a organizačních bezpečnostních opatření. Na druhou stranu se dá říci, že čím méně nebezpečné látky jsou použity, tím menší ochranná opatření jsou požadována.

Stupeň ochrany 1:
Minimální opatření při nepatrném ohrožení a krátké expozici, např. Při opravářských pracích s dráždivými opravnými maltami (označených Xi-). Pro minimalizaci ohrožení je potřeba provést organizační opatření, např. poskytnutím a používáním jednoduchých ochranných pracovních oděvů.

Stupeň ochrany 2:
Týká se vyššímu ohrožení a delší doby expozice, např. při práci se zdraví škodlivými látkami (Xn-), žíravinami (C-) nebo vznětlivými látkami (F-). Minimalizace nebezpečí substitucí. V případě, že není možno použít jiný výrobek, použít technická ochranná opatření: např. vysavač, ventilátor. Bezpodmínečně použít osobní ochranný pracovní oděv. Zjišťování limitních hodnot na pracovišti měřením. Při překročení těchto hodnot, opětovně posoudit situaci a stanovit účinná opatření.

Stupeň ochrany 3 :
Bezpodmínečně požadováno při jedovatých (T-) nebo karcinogenních látkách, nebo v případě, že opatření 2. stupně jsou nedostatečná. Minimalizace nebezpečí buď tzv. substitucí, nebo uzavřeným systémem. Měření a dodržování limitních hodnot na pracovišti. Zamezení přístupu. Uzavírání a zamezení přístupu k jedovatým látkám.

Stupeň ochrany 4:
Týká se výhradně karcinogenních látek.

Substituční povinnost (GefStoffV §9, odst. 1):
Ověření, zda nejsou k dispozici výrobky s menším zdravotním rizikem a následná povinnost nahrazení zdraví nebezpečných výrobků výrobky méně nebezpečnými nebo zcela bezpečnými v případě, že je to technicky možné. Změnit výrobní postupy a podmínky tak, aby bylo možné omezit nebo vyloučit používání nebezpečných látek na pracovišti. Jsou-li přesto nebezpečné látky používány, je nutné písemně zadokumentovat zjištěné hodnoty a důvody jejich použití.

Povinnost dozorování (GefStoffV §9, odst. 4):

Zadavatel prací je povinen zjistit, zda-li jsou na pracovišti dodrženy limitní hodnoty. Tato zjištění může provádět měřením nebo podobně srovnatelným způsobem. Jsou-li používány výrobky splňující  TRGS 610, pak lze vycházet z toho, že limitní hodnoty na pracovišti jsou dodrženy, a proto měření v tomto případně není nutné.

Pracovní návody (GefStoffV § 14):
Veškerá pracoviště musí být obeznámena srozumitelnou písemnou formou s možným nebezpečím, stanovenými bezpečnostními opatřeními a pravidly chování, návody pro případ nebezpečí, první pomocí, likvidací odpadu a pracovními postupy. Tato poučení musí být provedena před vlastním nakládáním s nebezpečnými látkami a musí být alespoň jednou ročně opakována.

Informační povinnost (GefStoffV § 14, odst. 3):
Informovat zaměstnance zjištěné situaci a možnostech nebezpečí, způsobech ochrany, naměřených hodnotách apod.

Pozn: Uvedené informace jsou pouze informativní a je třeba dbát nejenom norem EU, ale i případných národních norem a předpisů vztahující se k této problematice, jakož i doporučení a návody výrobce.